zákon
zákon (Tschechisch)
BearbeitenSubstantiv, m, hart, unbelebt
BearbeitenSingular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | zákon | zákony |
Genitiv | zákona | zákonů |
Dativ | zákonu | zákonům |
Akkusativ | zákon | zákony |
Vokativ | zákone | zákony |
Lokativ | zákonu zákoně |
zákonech |
Instrumental | zákonem | zákony |
Worttrennung:
- zá·kon
Aussprache:
- IPA: [ˈzaːkɔn]
- Hörbeispiele: zákon (Info)
Bedeutungen:
- [1] Recht: vom Staat erlassene rechtsverbindliche Bestimmung, Rechtsnorm: Gesetz, Ordnung
- [2] von der Wissenschaft entdeckte objektive Ordnung, Gesetzmäßigkeit: Gesetz, Prinzip
- [3] feste Regel: Gesetz, Regel, Testament (Teil der Bibel)
Abkürzungen:
- [1] zák.
Synonyme:
- [1] ustanovení, předpis
- [2] princip
- [3] norma, zvyklost
Beispiele:
- [1] Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
- Das Gesetz tritt am Tag der Verlautbarung in Kraft.
- [2] Ceny se řídí zákonem nabídky a poptávky.
- Die Preise folgen dem Gesetz von Angebot und Nachfrage.
- [3] Vyzná se v zákonech džungle.
- Er versteht sich auf die Gesetze des Dschungels.
Redewendungen:
- [1] jménem zákona (im Namen des Gesetzes)
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] dodržovat, obejít, porušit, přijmout, splnit, vydat, zrušit zákon (ein/das Gesetz einhalten, umgehen, verletzen/übertreten, annehmen, erfüllen, erlassen, aufheben)
- [1] autorský, daňový, trestní zákon (Urheberrechtsgesetz, Steuergesetz, Strafgesetz)
- [1] návrh, znění zákona (Gesetzesantrag, Gesetzeswortlaut)
- [2] gravitační zákon (Gravitationsgesetz)
- [3] Starý zákon (Altes Testament), Nový zákon (Neues Testament)
Wortbildungen:
Übersetzungen
Bearbeiten- [1–3] Tschechischer Wikipedia-Artikel „zákon“
- [*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „zákon“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „zákon“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „zákon“
- [1–3] centrum - slovník: „zákon“
- [*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „zákon“