zákon (Tschechisch)Bearbeiten

Substantiv, m, hart, unbelebtBearbeiten

Singular Plural
Nominativ zákon zákony
Genitiv zákona zákonů
Dativ zákonu zákonům
Akkusativ zákon zákony
Vokativ zákone zákony
Lokativ zákonu
zákoně
zákonech
Instrumental zákonem zákony

Worttrennung:

zá·kon

Aussprache:

IPA: [ˈzaːkɔn]
Hörbeispiele:   zákon (Info)

Bedeutungen:

[1] Recht: vom Staat erlassene rechtsverbindliche Bestimmung, Rechtsnorm: Gesetz, Ordnung
[2] von der Wissenschaft entdeckte objektive Ordnung, Gesetzmäßigkeit: Gesetz, Prinzip
[3] feste Regel: Gesetz, Regel, Testament (Teil der Bibel)

Abkürzungen:

[1] zák.

Synonyme:

[1] ustanovení, předpis
[2] princip
[3] norma, zvyklost

Beispiele:

[1] Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Das Gesetz tritt am Tag der Verlautbarung in Kraft.
[2] Ceny se řídí zákonem nabídky a poptávky.
Die Preise folgen dem Gesetz von Angebot und Nachfrage.
[3] Vyzná se v zákonech džungle.
Er versteht sich auf die Gesetze des Dschungels.

Redewendungen:

[1] jménem zákona (im Namen des Gesetzes)

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] dodržovat, obejít, porušit, přijmout, splnit, vydat, zrušit zákon (ein/das Gesetz einhalten, umgehen, verletzen/übertreten, annehmen, erfüllen, erlassen, aufheben)
[1] autorský, daňový, trestní zákon (Urheberrechtsgesetz, Steuergesetz, Strafgesetz)
[1] návrh, znění zákona (Gesetzesantrag, Gesetzeswortlaut)
[2] gravitační zákon (Gravitationsgesetz)
[3] Starý zákon (Altes Testament), Nový zákon (Neues Testament)

Wortbildungen:

zákonitý, zákonný, zákoník, zákonodárce, zákonodárství

ÜbersetzungenBearbeiten

[1–3] Tschechischer Wikipedia-Artikel „zákon
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „zákon
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „zákon
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „zákon
[1–3] centrum - slovník: „zákon
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalzákon