ustanovení

ustanovení (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	ustanovení	ustanovení
Genitiv	ustanovení	ustanovení
Dativ	ustanovení	ustanovením
Akkusativ	ustanovení	ustanovení
Vokativ	ustanovení	ustanovení
Lokativ	ustanovení	ustanoveních
Instrumental	ustanovením	ustanoveními

Worttrennung:

usta·no·ve·ní

Aussprache:

IPA: [ˈʔʊstanɔvɛɲiː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

• Verbalsubstantiv vom Verb „ustanovit“ (Konjugation):

[1] amtlicher Beschluss; Verordnung, Verfügung, Bestimmung, Anordnung

[2] Einführung in eine Funktion; Ernennung, Bestimmung, Bestellung

Synonyme:

[1] nařízení, předpis

[2] jmenování

Beispiele:

[1] Pokud by se některé ustavení této smlouvy stalo v budoucnu neplatným nebo neúčinným v důsledku změny právních předpisů, nebo z jakýchkoli jiných důvodu, zůstávají ostatní ustanovení této smlouvy nedotčena.

Falls eine Bestimmung dieses Vertrags in der Zukunft ungültig oder infolge einer Änderung der Rechtsvorschriften oder aus irgendwelchen anderen Gründen unwirksam werden sollte, bleiben die übrigen Bestimmungen dieses Vertrags davon unberührt.

Wortfamilie:

ustanovit

Übersetzungen

 [1] amtlicher Beschluss; Verordnung, Verfügung, Bestimmung, Anordnung

Deutsch: Verordnung f, Verfügung f, Bestimmung f, Anordnung f Englisch: regulation → en

 [2] Einführung in eine Funktion; Ernennung, Bestimmung, Bestellung

Deutsch: Ernennung f, Bestimmung f, Bestellung f

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „ustanovení“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „ustanovení“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „ustanovení“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „ustanovení“