Hauptmenü öffnen


Inhaltsverzeichnis

kniha (Tschechisch)Bearbeiten

Substantiv, fBearbeiten

Singular Plural
Nominativ kniha knihy
Genitiv knihy knih
Dativ knize knihám
Akkusativ knihu knihy
Vokativ kniho knihy
Lokativ knize knihách
Instrumental knihou knihami

Worttrennung:
kni·ha

Aussprache:
IPA: [ˈkɲɪɦa]
Hörbeispiele:   kniha (Info)

Bedeutungen:
[1] fest gebundenes Druckwerk; Buch
[2] Teil eines Druckwerks; Buch
[3] Zusammenstellung oder Sammlung von Einträgen, oft von amtlichem oder administrativem Charakter; Buch

Synonyme:
[2] díl

Verkleinerungsformen:
[1] knížka

Unterbegriffe:
[1] detektivka, román

Beispiele:
[1] Kniha by mohla vyjít už na jaře.
Das Buch könnte schon im Frühling erscheinen.
[1] Dostala jsem k narozeninám tři knihy.
Ich bekam zum Geburtstag drei Bücher.
[2] Celé dílo je rozčleněno do pěti knih.
Das ganze Werk ist auf fünf Bücher aufgeteilt.
[3] Pokladní kniha je dělena na Má dáti a Dal, resp. příjmy a vydání.
Das Kassenbuch ist unterteilt in Soll und Haben, resp. Einnahmen und Ausgaben.

Charakteristische Wortkombinationen:
[1] dětská, kuchařská, modlitební, odborná knihaKinderbuch, Kochbuch, Gebetbuch, Fachbuch
[1] autor knihy, police na knihy, půjčování knih, stránka knihu, vydání knihyBuchautor, Buchregal, Buchverleih, Buchseite, Buchauflage
[1] číst knihu, psát/napsat knihu, vázat knihu — ein/das Buch lesen, schreiben, binden
[3] kniha jízd, zakázekFahrtenbuch, Auftragsbuch; pokladní knihaKassenbuch

Wortbildungen:
knihař, knihkupec, knihkupectví, knihovna, knihtisk, knížka, knižní

ÜbersetzungenBearbeiten

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „kniha
[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „kniha
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „kniha
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „kniha
[1–3] centrum - slovník: „kniha
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Lexikonkniha

kniha ist die Umschrift folgender Wörter:

Weißrussisch: кніга (kniha)