Singular Plural
Nominativ určení určení
Genitiv určení určení
Dativ určení určením
Akkusativ určení určení
Vokativ určení určení
Lokativ určení určeních
Instrumental určením určeními

Aussprache:

IPA: [ˈʊrt͡ʃɛɲiː]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Entscheidung, was oder wie etwas geschehen soll, im Rahmen einer von mehreren Varianten, Ermittlung von etwas; Festlegung, Bestimmung, Termin: Anberaumung
[2] festgelegter Sinn, Zweck einer Tätigkeit; Bestimmung
[3] bestimmter Ort, der erreicht werden soll; Bestimmungsort, Zielort
[4] Linguistik: ein bildendes Satzglied, das verschiedene Umstände und Beziehungen zwischen einem Verb, Adjektiv oder Adverb ausdrückt; (adverbielle) Bestimmung

Synonyme:

[1] účel, stanovení, identifikace
[2] poslání, účel, záměr
[3] cíl

Beispiele:

[1] Zařízení používá odraz laserového paprsku k určení vzdálenosti objektu.
Das Gerät nutzt die Reflexion eines Laserstrahls zur Bestimmung der Entfernung eines Objekts.
[2] Nad vstupem do budovy je umístěn znak se zlatým křížem a třemi hvězdami, dokládající její původní určení.
Über dem Eingang in das Gebäude befindet sich ein Wappen mit einem Goldkreuz und drei Sternen, das seine ursprüngliche Bestimmung belegt.
[3] Řidič dovezl náklad na místo určení.
Der Fahrer brachte die Fracht zum Bestimmungsort.

Charakteristische Wortkombinationen:

[4] příslovečné určeníadverbielle Bestimmung

Wortfamilie:

určit, určený, určovat, předurčení

Übersetzungen

Bearbeiten
[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „určení
[1–4] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „určení
[1–4] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „určení
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „určení