Singular Plural
Nominativ vítr větry
Genitiv větru větrů
Dativ větru větrům
Akkusativ vítr větry
Vokativ větre
větře
větry
Lokativ větru větrech
Instrumental větrem větry

Worttrennung:

ví·tr

Aussprache:

IPA: [ˈviːtr̩]
Hörbeispiele:   vítr (Info)

Bedeutungen:

[1] Meteorologie: eine gerichtete Luftbewegung in der Atmosphäre; Wind
[2] Bergbau, nur im Plural: die Luft in einem Bergwerk; Wetter
[3] nur im Plural: aus dem Darm über den After entweichende Blähung; Darmwind, Blähungen

Synonyme:

[1] vichr
[3] prdy, plynatost

Gegenwörter:

[1] bezvětří

Verkleinerungsformen:

[1] větříček, větřík

Beispiele:

[1] Vítr vane ze západu.
Der Wind weht vom Westen.
[1] Dnes venku prší a fouká silný vítr.
Heute regnet es draußen und es weht ein starker Wind.
[2] Vedení důlních větrů se řídí bezpečnostními předpisy.
Die Zuführung der Grubenwetter richtet sich nach den Sicherheitsvorschriften.
[3] Bolí mě břicho, asi mám zaražené větry.
Ich habe Bauchweh, das sind bestimmt verschlagene Blähungen.

Redewendungen:

[1] vzít někomu vítr z plachetjemandem den Wind aus den Segeln nehmen
[1] vědět odkud vítr vanewissen, woher der Wind weht
[1] udělat vítr

Sprichwörter:

[1] kdo seje vítr, sklidí bouřiwer Wind sät, wird Sturm ernten

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] nárazový vítr – ein böiger Wind; prudký vítrstürmischer Wind, silný vítrstarker Wind, teplý vítrwarmer Wind
[1] vítr fouká — der Wind bläst; vítr vane — der Wind weht
[1] rychlost větruWindgeschwindigkeit, síla větruWindstärke, směr větruWindrichtung

Wortfamilie:

větrák, větrat, větrník, větrný, větrolam, větrovka, větrový
povětří, povětrnost

Übersetzungen

Bearbeiten
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „vítr
[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „vítr
[1–3] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „vítr
[1–3] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „vítr