muž

muž (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	muž	muži mužové
Genitiv	muže	mužů
Dativ	mužovi muži	mužům
Akkusativ	muže	muže
Vokativ	muži	muži mužové
Lokativ	mužovi muži	mužích
Instrumental	mužem	muži

Worttrennung:

muž

Aussprache:

IPA: [mʊʃ]

Hörbeispiele:

muž^(Info)

Bedeutungen:

[1] erwachsener Mensch männlichen Geschlechts; Mann

[2] verheirateter Mann; Ehemann, Gatte

[3] Träger positiver männlicher Eigenschaften; Mann

[4] Mann als Maßeinheit, militärischer und seemännischer Sprachgebrauch; Mann

Synonyme:

[1, 3] chlap

[2] manžel

[4] voják

Gegenwörter:

[1, 2] žena

[2] manželka

Verkleinerungsformen:

[1, 2] mužík, mužíček

Oberbegriffe:

[1, 2] člověk

[2] příbuzní, rodina

Beispiele:

[1] Druhý nejbohatší muž USA žije obyčejným životem.

Der zweitreichste Mann der USA führt ein normales Leben.

[2] Přišla se svým mužem.

Sie kam mit ihrem Mann.

[3] Je to pravý muž.

Das ist ein richtiger Mann.

[4] dva muži posádky

zwei Mann Besatzung

Sprichwörter:

[3] slovo dělá muže — ein Mann, ein Wort

Charakteristische Wortkombinationen:

[1, 2] mladý, starší muž — ein junger, älterer Mann

[3] muž činu — ein Mann der Tat

Wortbildungen:

mužnost, mužný, mužský, mužství, mužstvo

Übersetzungen

[1] erwachsener Mensch männlichen Geschlechts; Mann

Deutsch: Mann m

[2] verheirateter Mann; Ehemann, Gatte

Deutsch: Ehemann m, Gatte m

[3] Träger positiver männlicher Eigenschaften; Mann

Deutsch: Mann m

[4] Mann als Maßeinheit, militärischer und seemännischer Sprachgebrauch; Mann

Deutsch: Mann m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1–4] Tschechischer Wikipedia-Artikel „muž“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „muž“

[1–4] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „muž“

[1–4] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „muž“