závěr

závěr (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	závěr	závěry
Genitiv	závěru	závěrů
Dativ	závěru	závěrům
Akkusativ	závěr	závěry
Vokativ	závěre	závěry
Lokativ	závěru	závěrech
Instrumental	závěrem	závěry

Worttrennung:

zá·věr

Aussprache:

IPA: [ˈzaːvjɛr]

Hörbeispiele:  závěr ^(Info)

Bedeutungen:

[1] letzter, abschließender Teil; Schluss, Ende

[1a] einen Text betreffend; Schlusswort, Zusammenfassung

[2] Resultat einer Beurteilung; Schluss, Ergebnis

[3] verschließendes, sperrendes Teil; Verschluss, Schloss, Sperre

Synonyme:

[1] konec

[2] úsudek

[3] uzávěr

Beispiele:

[1] Závod v Německu byl v závěru loňského roku uzavřen.

Der Betrieb in Deutschland wurde gegen Ende des vergangenen Jahres geschlossen.

[1a] Na závěr smlouvy by smluvní strany měly svým podpisem stvrdit, že se s obsahem smlouvy řádně seznámily.

Im Schlusswort des Vertrags sollen die Vertragsseiten mit ihren Unterschriften bestätigen, dass sie den Vertragstext gelesen und verstanden haben.

[2] Dospěli k závěru, že vyšetřování kriminálních činů trvá mnohdy nepřiměřeně dlouho.

Sie gelangten zum Schluss, dass die Untersuchung der Kriminalfälle manchmal unverhältnismäßig lange dauert.

[3] Elektronický závěr diferenciálu zabraňuje prokluzování jednoho z hnacích kol při rozjezdu.

Die elektronische Differenzialsperre verhindert ein Durchdrehen eines der Antriebsräder beim Anfahren.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] na závěr — abschließend

[2] dospět, dojít k závěru — zum Schluss gelangen, kommen

[2] činit závěry — Schlüsse ziehen

[3] závěr řetízku — Kettenverschluss

Wortbildungen:

závěrečný, závěrem, závěrka, uzávěr

Übersetzungen

?

Deutsch: [1] Schluss m, Ende n, Schlusswort n, Zusammenfassung f; [2] Schluss m, Ergebnis n; [3] Verschluss m, Schloss n, Sperre f Englisch: [2] conclusion → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1–3] Tschechischer Wikipedia-Artikel „závěr (rozcestník)“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „závěr“

[1–3] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „závěr“

[1–3] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „závěr“