střetnutí

střetnutí (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	střetnutí	střetnutí
Genitiv	střetnutí	střetnutí
Dativ	střetnutí	střetnutím
Akkusativ	střetnutí	střetnutí
Vokativ	střetnutí	střetnutí
Lokativ	střetnutí	střetnutích
Instrumental	střetnutím	střetnutími

Aussprache:

IPA: [ˈstr̝̊ɛtnʊtiː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

• Verbalsubstantiv vom Verb „střetnout se“ (Konjugation):

[1] das Aneinandergeraten zweier Gegner mit erheblichen Folgen; Zusammenstoß, Kollision, Zusammenprall, Kampf

[2] sportlicher Wettstreit zweier Mannschaften; Begegnung, Treffen, Wettkampf

Synonyme:

[1] srážka, kolize

[2] zápas, utkání

Beispiele:

[1] „Připomíná to střetnutí Davida a Goliášem, plně vyzbrojená thajská policie a dav, který proti slznému plynu a vodním dělům nemůže postavit více než nafukovací hračky.“

Das erinnert an einen Kampf zwischen David und Goliath, eine voll bewaffnete thailändische Polizei und eine Menschenmenge, die Tränengas und Wasserwerfern nicht mehr entgegensetzen kann als aufblasbares Spielzeug.

[2] V dramatickém semifinálovém střetnutí s obhájcem titulu byli lepší Španělé.

Im dramatischen Semifinal-Wettkampf mit dem Titelverteidiger waren die Spanier besser.

Wortfamilie:

střet, střetnout, střetnout se

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Zusammenstoß m, Kollision f, Zusammenprall m, Kampf m Englisch:

 [2] sportlicher Wettstreit zweier Mannschaften; Begegnung, Treffen, Wettkampf

Deutsch: Begegnung f, Treffen n, Wettkampf m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „střetnutí“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „střetnutí“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „střetnutí“

Quellen: