Aspekt
imperfektives Verb perfektives Verb
čistit vyčistit
Zeitform Wortform
Präsens 1. Person Sg. čistím
2. Person Sg. čistíš
3. Person Sg. čistí
1. Person Pl. čistíme
2. Person Pl. čistíte
3. Person Pl. čistí
Präteritum m čistil
f čistila
Partizip Perfekt   čistil
Partizip Passiv   čištěnčistěn
Imperativ Singular   čisťčisti
Alle weiteren Formen: Flexion:čistit

Anmerkung zum Aspekt:

Dieses imperfektive, unvollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung noch nicht abgeschlossen ist, sich wiederholt oder gewöhnlich stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.

Worttrennung:

či·s·tit

Aussprache:

IPA: [ˈt͡ʃɪscɪt]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] etwas von Verschmutzung, Verunreinigung befreien; reinigen, putzen, säubern, fegen
[2] etwas Unerwünschtes aus einer Flüssigkeit chemisch beseitigen; läutern, klären, raffinieren

Synonyme:

[1] očistit
[2] rafinovat

Sinnverwandte Wörter:

[1] mýt, prát, uklízet

Gegenwörter:

[1] špinit

Beispiele:

[1] Koberce lze čistit mokrým a suchým způsobem.
Teppiche kann man mittels einer nassen und einer trockenen Methode reinigen.
[1] Ulice čistíme také o prázdninách.
Die Straßen fegen wir auch in den Ferien.
[1] Šperky můžete čistit stejně jako stříbro.
Schmuck können Sie in gleicher Weise wie Silber putzen.
[2] Vojáci vybudovali hloubkové vrty na jímání spodní vody, kterou čistí od olejů a mazadel.[1]
Soldaten machten Tiefbohrungen zum Fassen von Grundwasser, das sie von Öl und Schmierstoffen befreiten.

Redewendungen:

[1] čistit kliky — (Tür-)Klinken putzen

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] čistit boty — Schuhe putzen, čistit okno — Fenster putzen, čistit plamenem — abflammen, čistit zuby — Zähne putzen
[2] čistit cukr — Zucker raffinieren, čistit víno — Wein abklären, čistit vodu — Wasser aufbereiten

Wortfamilie:

[1] čištění, čistění, čisticí, čistírna, čistý, vyčistit, očistit

Übersetzungen

Bearbeiten
[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „čistit
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „čistit
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „čistit

Quellen:

  1. aufgrund von Nedělní Blesk, č. 13/1999.