líčení

líčení (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	líčení	líčení
Genitiv	líčení	líčení
Dativ	líčení	líčením
Akkusativ	líčení	líčení
Vokativ	líčení	líčení
Lokativ	líčení	líčeních
Instrumental	líčením	líčeními

Aussprache:

IPA: [ˈliːt͡ʃɛɲiː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

Verbalsubstantiv vom Verb „líčit“ (Konjugation):

[1] Vorgang, bei dem etwas subjektiv zur Kenntnis gebracht wird; Schilderung, Darstellung, Beschreibung

[2] Anhörung vor Gericht; Verhandlung, Gerichtsverhandlung

[3] Herrichten, Verschönerung des Gesichts durch kosmetische Präparate; Schminken, Make-up

Synonyme:

[1] popis

[2] přelíčení

[3] malování

Beispiele:

[1] Korunní svědkyně obžaloby už v průběhu procesu prodala své líčení průběhu osudné noci bulvárním novinám.

Die Kronzeugin der Anklage hat schon im Verlauf des Prozesses ihre Schilderung der Vorgänge der verhängnisvollen Nacht einer Boulevardzeitung verkauft.

[2] „Zatímco poprvé se odvolací soud konal neveřejně, podruhé už na líčení mohou diváci i média.“^[1]

Während das Berufungsgericht das erste Mal nicht öffentlich verhandelt hat, können Zuseher und auch Medien bei der zweiten Verhandlung dabei sein.

[3] „U slečny Lenky jsem zvýrazňovala hlavně oči, aby vznikl kontrast k vlasům. Zvolila jsem proto silnější líčení očí. Slečna má mladou pleť, takže jsem použila denní krém, různé fixátory, make-up, pudr a tvářenku.“^[2]

Bei Lenka, einem jungen Mädchen, habe ich hauptsächlich die Augen hervorgehoben, um einen Kontrast zu den Haaren zu schaffen. Deshalb habe ich ein stärkeres Augen-Make-up gewählt. Ihre Haut ist jung, weswegen ich Tagescreme, verschiedene Fixiermittel, Make-up, Puder und Rouge verwendet habe.

Charakteristische Wortkombinationen:

[2] hlavní líčení — Hauptverhandlung

Wortfamilie:

líčit, vylíčit, líčidlo, líčený