doklad (Tschechisch)Bearbeiten

Substantiv, m, hart, unbelebtBearbeiten

Singular Plural
Nominativ doklad doklady
Genitiv dokladu dokladů
Dativ dokladu dokladům
Akkusativ doklad doklady
Vokativ doklade doklady
Lokativ dokladu
dokladě
dokladech
Instrumental dokladem doklady

Worttrennung:

do·klad

Aussprache:

IPA: [ˈdɔklat]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] beweiskräftige Urkunde, Zeugnis, Bescheinigung, Ausweis: Dokument, Nachweis, Urkunde
[2] Bestätigung, Beglaubigung: Bestätigung, Beweis
[3] schriftlicher Beleg: Beleg, Zitat

Synonyme:

[1] dokument, legitimace, osvědčení, průkaz
[2] ověření, svědectví
[3] doložení, příklad

Oberbegriffe:

[1] listina

Beispiele:

[1] Máte u sebe osobní doklady?
Haben Sie die persönlichen Dokumente dabei?
[1] K zápisu do obchodního rejstříku je nutné přiložit doklad o splacení základního kapitálu.
Für die Eintragung ins Handelsregister ist es erforderlich, einen Nachweis über die Bezahlung des Grundkapitals beizulegen.
[2] Na doklad, že se usmířili, podali si ruce.
Zum Beweis, dass sie sich versöhnt haben, gaben sie sich die Hand.
[3] Pro toto slovo nenašel žádný doklad v literatuře.
Für dieses Wort fand er keinen Beleg in der Literatur.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1, 2] vystavit doklad (eine Bestätigung ausstellen)
[1] daňový doklad (Steuerbeleg), účetní doklad (Rechnungsbeleg)

Wortbildungen:

dokladný

ÜbersetzungenBearbeiten

[*] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „doklad
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „doklad
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „doklad
[1–3] centrum - slovník: „doklad
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portaldoklad