vězení

vězení (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	vězení	vězení
Genitiv	vězení	vězení
Dativ	vězení	vězením
Akkusativ	vězení	vězení
Vokativ	vězení	vězení
Lokativ	vězení	vězeních
Instrumental	vězením	vězeními

Worttrennung:

vě·ze·ní

Aussprache:

IPA: [ˈvjɛzɛɲiː]

Hörbeispiele:

vězení^(Info)

Bedeutungen:

Verbalsubstantiv vom Verb „vězet“ (Konjugation):

[1] Einrichtung, die dem Strafvollzug dient; Gefängnis, Haftanstalt, Kerker

[2] kein Plural: Freiheitsentzug als Strafe für ein Verbrechen; Gefängnis, Haft, Arrest, Haftstrafe

Synonyme:

[1] věznice, žalář

[2] vazba, trest odnětí svobody

Beispiele:

[1] Kvůli politickým postojům běženec strávil měsíce ve vězení.

Wegen politischer Ansichten verbrachte der Asylant Monate im Gefängnis.

[2] Ojediněle se jako trest vyskytuje vězení, popř. u sporů týkajících se deliktů proti životu a zdraví také finanční náhrada.

Vereinzelt wurde als Strafe eine Haft verhängt, bzw. bei Streitfällen, die Delikte gegen Leib und Leben betreffen, auch ein finanzieller Schadenersatz.

Charakteristische Wortkombinationen:

[2] domácí vězení — Hausarrest

Wortfamilie:

vězet, vězeň, vězeňský, věznice

Übersetzungen

[1] Einrichtung, die dem Strafvollzug dient; Gefängnis, Haftanstalt, Kerker

Deutsch: Gefängnis n, Haftanstalt f, Kerker m
Englisch: prison ^→ en

[2] ?

Deutsch: Gefängnis n, Haft f, Arrest m, Haftstrafe f

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „vězení“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „vězení“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „vězení“