bouře
bouře (Tschechisch)
BearbeitenSingular | Plural | |
---|---|---|
Nominativ | bouře | bouře |
Genitiv | bouře | bouří |
Dativ | bouři | bouřím |
Akkusativ | bouři | bouře |
Vokativ | bouře | bouře |
Lokativ | bouři | bouřích |
Instrumental | bouří | bouřemi |
Worttrennung:
- bou·ře
Aussprache:
- IPA: [ˈbɔʊ̯r̝ɛ]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] atmosphärische Störung, begleitet von sehr starkem Wind; Sturm
- [2] Welle eines bewaffneten Widerstands; Aufstand, Unruhe, Sturm
- [3] Welle von Unmut; Sturm (der Entrüstung)
Synonyme:
Beispiele:
- [1] Konvoj na moři zastihla bouře a přes lodě se přelévaly vysoké vlny.
- Das Geleitschiff geriet in einen Sturm und hohe Wellen schwappten über das Schiff.
- [2] V 18. století v okolí docházelo k častým selským bouřím.
- Im 18. Jahrhundert kam es in der Umgebung zu häufigen Bauernaufständen.
- [3] Náhlé odvolání ministra vyvolalo bouři.
- Die plötzliche Abberufung des Ministers erregte einen Sturm der Entrüstung.
Redewendungen:
- [1] ticho před bouří — die Ruhe vor dem Sturm, bouře ve sklenici vody — Sturm im Wasserglas
Sprichwörter:
- [1] kdo seje vítr, sklidí bouři. — wer Wind sät, wird Sturm ernten.
Charakteristische Wortkombinationen:
- [1] bouře se utiší — der Sturm legt sich, bouře zuří — ein Sturm wütet
- [1] písečná bouře — Sandsturm, sněhová bouře — Schneesturm
Wortfamilie:
Übersetzungen
Bearbeiten- [*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „bouře“
- [1–3] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „bouře“
- [1–3] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „bouře“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „bouře“