čistota

čistota (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	čistota	čistoty
Genitiv	čistoty	čistot
Dativ	čistotě	čistotám
Akkusativ	čistotu	čistoty
Vokativ	čistoto	čistoty
Lokativ	čistotě	čistotách
Instrumental	čistotou	čistotami

Aussprache:

IPA: [ˈt͡ʃɪstɔta]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Zustand, der ohne Verschmutzung einhergeht; Reinheit, Sauberkeit, Reinlichkeit

[2] Zustand, bei dem etwas nicht mit anderen Substanzen/Elementen vermischt ist; Reinheit, Feinheit

Synonyme:

[1] neposkvrněnost

[2] pravost

Gegenwörter:

[1] špína, nečistota

Beispiele:

[1] „Raci jsou velmi citliví na čistotu vody. Nepřekvapí proto, že první velkou ránu zažili v polovině minulého století, kdy je průmyslové znečištění vytlačilo na pokraj vyhnutí.“

Krebse reagieren sehr sensibel auf die Sauberkeit des Wassers. Es ist daher nicht verwunderlich, dass sie den ersten großen Schlag Mitte des vorigen Jahrhunderts erlebt haben, als sie die industrielle Verschmutzung an den Rand des Aussterbens gedrängt hat.

Wortfamilie:

čistit, čistý, čistotný

Übersetzungen

 [1] Zustand, der ohne Verschmutzung einhergeht; Reinheit, Sauberkeit, Reinlichkeit

Deutsch: Reinheit f, Sauberkeit f, Reinlichkeit f Englisch: cleanness → en

 [2] ?

Deutsch: Reinheit f, Feinheit f

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „čistota“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „čistota“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „čistota“

Quellen: