víra

Siehe auch:

vira

víra (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	víra	víry
Genitiv	víry	věr
Dativ	víře	vírám
Akkusativ	víru	víry
Vokativ	víro	víry
Lokativ	víře	vírách
Instrumental	vírou	vírami

Worttrennung:

ví·ra

Aussprache:

IPA: [ˈviːra]

Hörbeispiele:  víra ^(Info)

Bedeutungen:

[1] feste Überzeugung, dass eine Tatsache mit der Vorstellung übereinstimmt oder übereinstimmen wird: Glaube

[2] Religion: religiöses Bekenntnis: Glaube

Synonyme:

[1] přesvědčení, věření, důvěra, jistota

[2] vyznání, náboženství

Gegenwörter:

[1] nedůvěra, nevíra, pochyba

Beispiele:

[1] Do Ameriky proudily davy uprchlíků s vírou, že zde najdou lepší životní podmínky.

Nach Amerika kamen Flüchtlingsströme mit dem Glauben, dass sie hier bessere Lebensbedingungen vorfinden werden.

[2] Židovská víra vychází z Bible, neuznává však osobnost Ježíše.

Der jüdische Glaube geht von der Bibel aus, anerkennt aber nicht die Person Jesu.

[1, 2] Víra dokáže přenášet hory.

Der Glaube kann Berge versetzen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1, 2] víra v něco/někoho (Glaube an etwas/jemanden)

[1] v dobré víře (in gutem Glauben)

[2] přijmout, přiznat, ztratit víru (einen Glauben annehmen, bekennen, verlieren)

Wortbildungen:

závěr, důvěra, pověra, věrný, věřit, věřitel, Věra

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Glaube m

 [2] Religion: religiöses Bekenntnis: Glaube

Deutsch: Glaube m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „víra“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „víra“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „víra“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „víra“

[1, 2] centrum - slovník: „víra“