umístění

umístění (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	umístění	umístění
Genitiv	umístění	umístění
Dativ	umístění	umístěním
Akkusativ	umístění	umístění
Vokativ	umístění	umístění
Lokativ	umístění	umístěních
Instrumental	umístěním	umístěními

Worttrennung:

umís·t·ně·ní

Aussprache:

IPA: [ˈʊmiːscɛɲiː]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

• Verbalsubstantiv vom Verb „umístit“ (Konjugation):

[1] konkrete Lage; Standort, Platzierung, Unterbringung, Position, Stationierung

[2] konkrete Position (1) in einer geordneten Reihe; Platz, Platzierung, Rang

Synonyme:

[1] poloha, rozmístění

[2] pořadí

Beispiele:

[1] Antonín Novotný nesouhlasil s umístěním sovětských vojsk na území Československa.

Antonín Novotný war mit der Stationierung der sowjetischen Armee auf tschechoslowakischem Gebiet nicht einverstanden.

[2] Naši tenisté dosáhli na turnaji nejlepšího umístění v historii.

Unsere Tennisspieler erreichten im Turnier die beste je in der Geschichte erzielte Platzierung.

Wortfamilie:

umístit, místo, umístěný

Übersetzungen

 [1] konkrete Lage; Standort, Platzierung, Unterbringung, Position, Stationierung

Deutsch: Standort m, Platzierung f, Unterbringung f, Position f, Stationierung f Englisch: placement → en

 [2] ?

Deutsch: Platz m, Platzierung f, Rang m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1, 2] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „umístění“

[*] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „umístění“