učitelka

učitelka (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	učitelka	učitelky
Genitiv	učitelky	učitelek
Dativ	učitelce	učitelkám
Akkusativ	učitelku	učitelky
Vokativ	učitelko	učitelky
Lokativ	učitelce	učitelkách
Instrumental	učitelkou	učitelkami

Worttrennung:

uči·tel·ka

Aussprache:

IPA: [ˈʊt͡ʃɪtɛlka]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] weibliche Person, die beruflich unterrichtet: Lehrerin

Synonyme:

[1] kantorka, pedagožka, profesorka, Schülersprache, Jugendsprache, abwertend: úča

Männliche Wortformen:

[1] učitel

Beispiele:

[1] Učitelka pokárala dívku před celou třídou.

Die Lehrerin tadelte das Mädchen vor der ganzen Klasse.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] třídní učitelka (Klassenlehrerin), učitelka základní školy (Grundschullehrerin), přísná učitelka (eine strenge Lehrerin)

Übersetzungen

 [1] weibliche Person, die beruflich unterrichtet: Lehrerin

Deutsch: Lehrerin f

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „učitelka“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „učitelka“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „učitelka“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „učitelka“