raubíř (Tschechisch) Bearbeiten

Substantiv, m, belebt Bearbeiten

Singular Plural
Nominativ raubíř raubíři
Genitiv raubíře raubířů
Dativ raubířovi
raubíři
raubířům
Akkusativ raubíře raubíře
Vokativ raubíři raubíři
Lokativ raubířovi
raubíři
raubířích
Instrumental raubířem raubíři

Worttrennung:

rau·bíř

Aussprache:

IPA: [ˈraʊ̯biːr̝̊]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] veraltet: Person, die einer anderen Person rechtswidrig und unter Androhung oder auch Anwendung von Gewalt etwas wegnimmt: Räuber
[2] umgangssprachlich: jemand, der gerne rauft: Raufbold

Herkunft:

aus dem deutschen Räuber[1]

Synonyme:

[1] loupežník, lupič
[2] darebák

Weibliche Wortformen:

[1] raubířka

Beispiele:

[1] Tehdy žili v hlubokých lesích raubíři.
Damals lebten Räuber in den tiefen Wäldern.
[2] Alexandr byl největší raubíř ve třídě.
Alexander war der größte Raufbold in der Klasse.

Übersetzungen Bearbeiten

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „raubíř
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „raubíř
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „raubíř
[1] seznam - slovník: „raubíř
[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalraubíř

Quellen:

  1. Jiří Rejzek: Český etymologický slovník. 2. Auflage. Leda, Voznice 2012, ISBN 978-80-7335-296-7