únor (Tschechisch)Bearbeiten

Substantiv, mBearbeiten

Singular Plural
Nominativ únor (únory)
Genitiv února (únorů)
Dativ únoru (únorům)
Akkusativ únor (únory)
Vokativ únore (únory)
Lokativ únoru (únorech)
Instrumental únorem (únory)

Worttrennung:

únor

Aussprache:

IPA: [ˈuːnɔr]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] der zweite Monat des Kalenderjahres; Februar

Herkunft:

[1] abgeleitet vom Präfix ú- und dem Verb nořit (tauchen). Wahrscheinlich deswegen, da im Februar das schmelzende Eis ins Wasser eintaucht.

Oberbegriffe:

[1] měsíc

Beispiele:

[1] V únoru mrzlo až praštělo.
Im Februar fror es Stein und Bein.

Wortbildungen:

[1] únorový

ÜbersetzungenBearbeiten

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „únor
[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „únor
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „únor
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „únor