zloděj

zloděj (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	zloděj	zloději
Genitiv	zloděje	zlodějů
Dativ	zlodějovi zloději	zlodějům
Akkusativ	zloděje	zloděje
Vokativ	zloději	zloději
Lokativ	zlodějovi zloději	zlodějích
Instrumental	zlodějem	zloději

Worttrennung:

zlo·děj

Aussprache:

IPA: [ˈzlɔɟɛj]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Person, die etwas stiehlt oder stehlen möchte; Dieb, Einbrecher

Sinnverwandte Wörter:

[1] lupič

Weibliche Wortformen:

[1] zlodějka

Verkleinerungsformen:

[1] zlodějíček, zlodějík

Beispiele:

[1] Policie zadržela dvojici zlodějů vykrádajících chaty.

Die Polizei nahm zwei Diebe fest, die Hütten ausraubten.

[1] Chyťte zloděje!

Haltet den Dieb!

Sprichwörter:

[1] Příležitost dělá zloděje. — Gelegenheit macht Diebe.

Wortfamilie:

zlo, zlodějka, zlodějský, zlodějství, zloduch

Übersetzungen

 [1] Person, die etwas stiehlt oder stehlen möchte; Dieb, Einbrecher

Deutsch: Dieb m, Einbrecher m Englisch: thief → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „zloděj“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „zloděj“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „zloděj“

[*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „zloděj“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „zloděj“