Singular Plural
Nominativ soupeř soupeři
Genitiv soupeře soupeřů
Dativ soupeřovi
soupeři
soupeřům
Akkusativ soupeře soupeře
Vokativ soupeři soupeři
Lokativ soupeřovi
soupeři
soupeřích
Instrumental soupeřem soupeři

Worttrennung:

sou·peř

Aussprache:

IPA: [ˈsɔʊ̯pɛr̝̊]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Person, gegen die die erwähnte Person kämpft; Gegner, Widersacher, Rivale
[2] Person oder Personengruppe, gegen die die erwähnte Person einen sportlichen Wettkampf führt; Gegner, Konkurrent

Synonyme:

[1] protivník, nepřítel, sok, rival, konkurent
[2] protivník, protihráč

Gegenwörter:

[1] spolubojovník
[2] spoluhráč

Beispiele:

[1] Před soubojem si pečlivě vyčistil zbraň, nabil a pak se postavil sto kroků od soupeře.
Vor dem Duell reinigte er sorgfältig die Waffe, lud sie und stellte sich hundert Schritte vom Gegner entfernt auf.
[2] Domácí tým se sice snažil, ale proti obraně soupeře neměl šanci, takže nevstřelil ani jednu branku.
Die Heimmannschaft bemühte sich zwar, aber gegen die Verteidigung des Gegners hatte sie keine Chance, sie erzielte alsdann kein einziges Tor.

Wortfamilie:

soupeřit

Übersetzungen

Bearbeiten
[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „soupeř
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „soupeř
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „soupeř
[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „soupeř