nepřítel

nepřítel (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	nepřítel	nepřátelé
Genitiv	nepřítele	nepřátel
Dativ	nepřítelovi nepříteli	nepřátelům
Akkusativ	nepřítele	nepřátele
Vokativ	nepříteli	nepřátelé
Lokativ	nepřítelovi nepříteli	nepřátelích
Instrumental	nepřítelem	nepřáteli

Worttrennung:

ne·pří·tel

Aussprache:

IPA: [ˈnɛpr̝̊iːtɛl]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Person, die jemanden hasst und versucht, ihm zu schaden; Feind

[2] größere (militärische) Gruppe mit angriffslustiger, gegnerischer Einstellung gegen jemanden; Feind

Synonyme:

[1] protivník, soupeř

Gegenwörter:

[1, 2] přítel

Beispiele:

[1] Ředitele konkurenční firmy vždy považoval za svého nepřítele.

Den Leiter der konkurrierenden Firma hielt er immer für seinen Feind.

[2] Nepřítel se opevnil na protilehlém břehu a začal budovat zákopy.

Der Feind verschanzte sich am gegenüber liegenden Ufer und begann Gräben auszuheben.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] úhlavní nepřítel — Erbfeind

[2] obrátit nepřítele na útěk — den Feind in die Flucht schlagen

Wortfamilie:

přítel, nepřátelský

Übersetzungen

 [1] Person, die jemanden hasst und versucht, ihm zu schaden; Feind

Deutsch: Feind m Englisch: enemy → en

 [2] ?

Deutsch: Feind m Englisch: enemy → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „nepřítel“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „nepřítel“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „nepřítel“

[1, 2] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „nepřítel“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „nepřítel“