sněm

Siehe auch:

snem

sněm (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	sněm	sněmy
Genitiv	sněmu	sněmů
Dativ	sněmu	sněmům
Akkusativ	sněm	sněmy
Vokativ	sněme	sněmy
Lokativ	sněmu	sněmech
Instrumental	sněmem	sněmy

Aussprache:

IPA: [sɲɛm]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Versammlung von Vertretern eines Volkes, Landes, Staates, die öffentliche oder gesetzgebende Belange erörtert; Tag

Synonyme:

[1] shromáždění

Beispiele:

[1] Spolkový sněm a Spolková rada vytvářejí zákony, ale také zákony, sice zřídkakdy, ruší.

Der Bundestag und der Bundesrat erlassen Gesetze, aber heben auch, wenn auch selten, Gesetze auf.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] spolkový sněm — Bundestag, zemský sněm — Landtag

Wortfamilie:

sněmovna, sněmovní

Übersetzungen

 [1] Versammlung von Vertretern eines Volkes, Landes, Staates

Deutsch: Tag m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „sněm“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „sněm“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „sněm“

[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „sněm“