sluchátko

sluchátko (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	sluchátko	sluchátka
Genitiv	sluchátka	sluchátek
Dativ	sluchátku	sluchátkům
Akkusativ	sluchátko	sluchátka
Vokativ	sluchátko	sluchátka
Lokativ	sluchátku	sluchátkách
Instrumental	sluchátkem	sluchátky

Aussprache:

IPA: [ˈslʊxaːtkɔ]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] elektromagnetisches Gerät, das elektrische Schwingungen in Töne umwandelt und das sich im oder am Ohr befindet; Hörer, Kopfhörer, Telefonhörer

Beispiele:

[1] „Nad Pražským hradem zní majestátní zvonění z katedrály svatého Víta. Zatímco návštěvníci obdivně naslouchají, zvoníci tahající za provazy mají sluchátka.“

Auf der Prager Burg tönen majestätisch die Glocken des Veitsdomes. Währen die Besucher mit Bewunderung aufhorchen, haben die an den Seilen ziehenden Glöckner Kopfhörer auf.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] bezdrátová sluchátka — Drahtloskopfhörer

Wortfamilie:

naslouchátko, sluch, sluchátkový, slyšet

Übersetzungen

 [1] elektromagnetisches Gerät, das elektrische Schwingungen in Töne umwandelt

Deutsch: Hörer m, Kopfhörer m, Telefonhörer m Englisch: headphone → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „sluchátko“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „sluchátko“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „sluchátko“

[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „sluchátko“

Quellen: