přesvědčit
přesvědčit (Tschechisch)
Bearbeiten| Aspekt | ||
| imperfektives Verb | perfektives Verb | |
|---|---|---|
| přesvědčovat | přesvědčit | |
| Zeitform | Wortform | |
| Futur | 1. Person Sg. | přesvědčím |
| 2. Person Sg. | přesvědčíš | |
| 3. Person Sg. | přesvědčí | |
| 1. Person Pl. | přesvědčíme | |
| 2. Person Pl. | přesvědčíte | |
| 3. Person Pl. | přesvědčí | |
| Präteritum | m | přesvědčil |
| f | přesvědčila | |
| Partizip Perfekt | přesvědčil | |
| Partizip Passiv | přesvědčen | |
| Imperativ Singular | přesvědči, přesvědč | |
| Alle weiteren Formen: Flexion:přesvědčit | ||
Anmerkung zum Aspekt:
- Dieses perfektive, vollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung abgeschlossen ist und nur einmalig stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.
Anmerkung:
- siehe auch: přesvědčit se
Worttrennung:
- pře·svěd·čit
Aussprache:
- IPA: [ˈpr̝̊ɛsvjɛt.t͡ʃɪt], [ˈpr̝̊ɛsvjɛt͡ʃɪt]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] transitiv: mit Argumenten oder Fakten jemanden zur Zustimmung bewegen; überzeugen
Synonyme:
- [1] přemluvit
Beispiele:
- [1] Byl bych šťasten, kdyby mě někdo dokázal přesvědčit o opaku.
- Ich wäre glücklich, sollte es jemand zuwege bringen, mich vom Gegenteil zu überzeugen.
Charakteristische Wortkombinationen:
Wortbildungen:
Übersetzungen
Bearbeiten [1] transitiv: mit Argumenten oder Fakten jemanden zur Zustimmung bewegen; überzeugen
- [1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „přesvědčit“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „přesvědčiti“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „přesvědčiti“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „přesvědčit“