hlupák

hlupák (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	hlupák	hlupáci
Genitiv	hlupáka	hlupáků
Dativ	hlupákovi hlupáku	hlupákům
Akkusativ	hlupáka	hlupáky
Vokativ	hlupáku	hlupáci
Lokativ	hlupákovi hlupáku	hlupácích
Instrumental	hlupákem	hlupáky

Aussprache:

IPA: [ˈɦlʊpaːk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] abwertend, häufig Schimpfwort: Person, die dumm ist oder etwas Unvernünftiges gemacht hat; Dummkopf, Blödmann, Trottel

Synonyme:

[1] blb, blbec, blbeček, dement, idiot, debil, kretén, magor, osel, pitomec, trdlo, trotl, trouba, tupec, vůl

Weibliche Wortformen:

[1] hlupačka

Beispiele:

[1] „Já jsem takový důvěřivý hlupák a nikoho nepodezírám z žádné špatnosti [...]“

Ich bin so ein gutgläubiger Dummkopf und verdächtige niemanden schlechter Dinge [...]

[1] Není to žádný hlupák, má pověst vychytralého, úspěšného byznysmena.

Er ist kein Dummkopf, er ist als ein kluger, erfolgreicher Geschäftsmann bekannt.

Sprichwörter:

[1] Co hlupák zkazí, sto moudrých nenapraví.

Wortfamilie:

[1] hloupý, hloupost, hloupnout/zhloupnout, hlupačka

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Dummkopf m, Blödmann m, Trottel m, Tölpel m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „hlupák“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „hlupák“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „hlupák“

Quellen: