budík

budík (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	budík	budíky
Genitiv	budíku budíka	budíků
Dativ	budíku	budíkům
Akkusativ	budík budíka	budíky
Vokativ	budíku	budíky
Lokativ	budíku	budících
Instrumental	budíkem	budíky

Worttrennung:

bu·dík

Aussprache:

IPA: [ˈbʊɟiːk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Uhr mit Weckeinrichtung; Wecker

Verkleinerungsformen:

[1] budíček

Oberbegriffe:

[1] hodiny

Beispiele:

[1] Večer jsem si musel nařídit budík, abych nezaspal.

Abends musste ich den Wecker stellen, um nicht zu verschlafen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] nařídit budík — den Wecker stellen; budík zvoní — der Wecker läutet, klingelt

[1] digitální budík — digitaler Wecker

Wortfamilie:

budíkový, budit

Übersetzungen

 [1] Uhr mit Weckeinrichtung; Wecker

Deutsch: Wecker m, Weckuhr f Englisch: alarm-clock → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „budík“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „budík“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „budík“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „budík“