štěně

Siehe auch:

stěně

štěně (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	štěně	štěňata
Genitiv	štěněte	štěňat
Dativ	štěněti	štěňatům
Akkusativ	štěně	štěňata
Vokativ	štěně	štěňata
Lokativ	štěněti	štěňatech
Instrumental	štěnětem	štěňaty

[1] štěně

Worttrennung:

ště·ně

Aussprache:

IPA: [ˈʃcɛɲɛ]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Jungtier eines Hundes; Welpe

[2] abwertend, selten: junger, unerfahrener Mensch; Grünschnabel

Synonyme:

[1] štěňátko

[2] zelenáč, holobrádek

Oberbegriffe:

[1] mládě

[2] nováček

Beispiele:

[1] Štěně se od začátku učí, že směr určuje pán.

Der Welpe lernt von Anfang an, dass das Herrchen die Richtung bestimmt.

[1] Musíme být na štěně přísní.

Wir müssen mit dem Welpen streng sein.

[2] V nové práci jsem teprve dva dny, nic neumím, prostě jsem naprosté štěně.

In meinem neuen Job bin ich erst seit zwei Tagen, ich kann gar nichts, ich bin wirklich ein Grünschnabel.

Übersetzungen

 [1] Jungtier eines Hundes; Welpe

Deutsch: Welpe m Englisch: pup → en

 [2] abwertend, selten: junger, unerfahrener Mensch; Grünschnabel

Deutsch: Grünschnabel m Englisch: greenhorn → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „štěně“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „štěně“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „štěně“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „štěně“

Ähnliche Wörter (Tschechisch):

ähnlich geschrieben und/oder ausgesprochen: stěna