šprt

šprt (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	šprt	šprti
Genitiv	šprta	šprtů
Dativ	šprtovi šprtu	šprtům
Akkusativ	šprta	šprty
Vokativ	šprte	šprti
Lokativ	šprtovi šprtu	šprtech
Instrumental	šprtem	šprty

Worttrennung:

šprt

Aussprache:

IPA: [ʃpr̩t]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] umgangssprachlich, abwertend: Person (typischerweise Schüler/Student), die viel lernt, besonders nur wegen der Noten; Streber

Synonyme:

[1] dříč, šprťák

Sinnverwandte Wörter:

[1] hujer, šplhoun

Weibliche Wortformen:

[1] šprtka

Beispiele:

[1] Typický šprt většinou sedí v první lavici, s nikým se nebaví, při hodinách se často hlásí a hlavně má samé jedničky.

Der typische Streber sitzt in der Regel in der ersten (Bank-)Reihe, redet mit niemandem, meldet sich häufig im Unterricht und, was am wichtigsten ist, bekommt glatte Einsen.

[1] „Bystré dítě nechce být označováno za šprta, tak raději svoje znalosti zatajuje nebo alespoň nerozvíjí tak, jak by mohlo.“

Ein aufgewecktes Kind möchte nicht als Streber abgestempelt werden und zieht es daher vor, sein Wissen zu verbergen oder es zumindest nicht so weit zu entwickeln, wie es könnte.

Wortfamilie:

šprtání, šprtat se, šprtavý, šprtka, šprtský, šprťák

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Streber m Englisch: swot → en, swotter → en, nerd → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „šprt“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „šprt“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „šprt“

[1] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „šprt“

Quellen: