zvon (Tschechisch) Bearbeiten

Substantiv, m Bearbeiten

Singular Plural
Nominativ zvon zvony
Genitiv zvonu zvonů
Dativ zvonu zvonům
Akkusativ zvon zvony
Vokativ zvone zvony
Lokativ zvonu zvonech
Instrumental zvonem zvony

Worttrennung:

zvon

Aussprache:

IPA: [zvɔn]
Hörbeispiele:   zvon (Info)
Reime: -ɔn

Bedeutungen:

[1] nach unten hin geöffneter kelchartiger Metallgegenstand, der durch Schlagen mit einem Klöppel zum Klingen gebracht wird; Glocke
[2] etwas, das in der Form ähnlich [1] ist; Glocke

Verkleinerungsformen:

[1] zvonek

Unterbegriffe:

[1] umíráček

Beispiele:

[1] Kostelní zvon svolával věřící k bohoslužbě.
Die Kirchenglocke rief die Gläubigen zum Gottesdienst.
[2] Nosila dlouhou sukni do zvonu.
Sie trug einen langen, glockenförmigen Rock.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] zvon vyzvání, zní, zvoní — die Glocke erklingt, klingt, klingt
[1] kostelní, svatební, školní zvonKirchenglocke, Hochzeitsglocke, Schulglocke
[2] potápěcí zvonTaucherglocke

Wortfamilie:

zvonař, zvonec, zvonek, zvonice, zvoník, zvonit, zvonkohra, zvonový

Übersetzungen Bearbeiten

[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „zvon
[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „zvon
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „zvon
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „zvon

zvon (Umschrift) Bearbeiten

zvon ist die Umschrift folgender Wörter:

Weißrussisch: звон (zvon)