zbraň

zbraň (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	zbraň	zbraně
Genitiv	zbraně	zbraní
Dativ	zbrani	zbraním
Akkusativ	zbraň	zbraně
Vokativ	zbrani	zbraně
Lokativ	zbrani	zbraních
Instrumental	zbraní	zbraněmi

Worttrennung:

zbraň

Aussprache:

IPA: [zbraɲ]

Hörbeispiele:  zbraň ^(Info)

Reime: -aɲ

Bedeutungen:

[1] im Kampf verwendetes Gerät; Waffe

[2] übertragen: anderes als militärisches Angriffsmittel, zum Beispiel ein verbales; Waffe

Beispiele:

[1] Britský vrtulník byl zasažen střelami z lehkých zbraní, když se chystal přistát.

Ein britischer Hubschrauber wurde von Schüssen aus leichten Waffen getroffen, als er zur Landung ansetzte.

[2] Nejúčinnější zbraní španělské inkvizice je moment překvapení.

Wirksamste Waffe der spanischen Inquisition ist das Überraschungsmoment.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] složit zbraně — die Waffen niederlegen

[1] řinčet zbraněmi — mit dem Säbel rasseln

Wortbildungen:

zbraňový

Übersetzungen

 [1] im Kampf verwendetes Gerät; Waffe

Deutsch: Waffe f Englisch: weapon → en

 [2] ?

Deutsch: Waffe f

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „zbraň“

[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „zbraň“

[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „zbraň“