Singular Plural
Nominativ tendence tendence
Genitiv tendence tendencí
Dativ tendenci tendencím
Akkusativ tendenci tendence
Vokativ tendence tendence
Lokativ tendenci tendencích
Instrumental tendencí tendencemi

Worttrennung:

ten·den·ce

Aussprache:

IPA: [ˈtɛndɛnt͡sɛ]
Hörbeispiele:   tendence (Info)

Bedeutungen:

[1] Richtung, in die eine Entwicklung geht; Tendenz, Trend, Richtung
[2] natürliche Disposition zu etwas; Tendenz, Hang, Neigung

Synonyme:

[1] směr, trend
[2] sklon

Beispiele:

[1] Na trzích EU v oblasti veřejných zakázek se objevuje silná tendence k soustředění poptávky veřejných kupujících.
Unionsweit zeichnet sich auf den öffentlichen Beschaffungsmärkten ein starker Trend zur Zusammenführung der Nachfrage der öffentlichen Beschaffer ab.
[2] Nic na tom podstatně nemění tendence k hledání nepotravinářského využití zemědělské produkce.
Daran ändern praktisch nichts die Tendenzen zum Suchen von Nonfood-Verwertungen der landwirtschaftlichen Produktion.

Wortfamilie:

tendenční

Übersetzungen

Bearbeiten
[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „tendence
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „tendence
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „tendence
[1, 2] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „tendence