sekretář

sekretář (Tschechisch)

Substantiv, m, belebt

	Singular	Plural
Nominativ	sekretář	sekretáři
Genitiv	sekretáře	sekretářů
Dativ	sekretářovi sekretáři	sekretářům
Akkusativ	sekretáře	sekretáře
Vokativ	sekretáři	sekretáři
Lokativ	sekretářovi sekretáři	sekretářích
Instrumental	sekretářem	sekretáři

Worttrennung:

se·k·re·tář

Aussprache:

IPA: [ˈsɛkrɛtaːr̝̊]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Person, die für ihren Dienstgeber das Vorzimmer führt, den Arbeitstag organisiert, Kommunikation vorbereitet oder durchführt; Sekretär

Synonyme:

[1] tajemník

Weibliche Wortformen:

[1] sekretářka

Oberbegriffe:

[1] povolání

Beispiele:

[1] „Byl jeden básník z počátku století. Byl už velmi starý a jeho sekretář ho vedl na procházku. »Mistře,« řiká mu, »podívejte se nahoru! Dnes letí nad městem první letadlo!« »Umím si představit,« řekl mistr svému sekretáři a nezvedl oči ze země.“^[1]

Zu Beginn des Jahrhunderts gab es einen Dichter. Er war sehr alt und sein Sekretär ging mit ihm spazieren. »Meister«, sagt er zu ihm, »schauen Sie auf! Das erste Flugzeug fliegt heute über die Stadt!« »Das kann ich mir vorstellen«, sagte der Meister zu seinem Sekretär, ohne den Blick vom Boden abzuwenden.

Wortfamilie:

sekretariát, sekretářka, sekretářský

Übersetzungen

[1] ?

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „sekretář“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „sekretář“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „sekretář“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „sekretář“

Quellen:

↑ Milan Kundera: Nesnesitelná lehkost bytí. Sixty-Eight Publishers, Toronto 1985 (zitiert nach ČNK – korpus.cz)

Substantiv, m, unbelebt

	Singular	Plural
Nominativ	sekretář	sekretáře
Genitiv	sekretáře	sekretářů
Dativ	sekretáři	sekretářům
Akkusativ	sekretář	sekretáře
Vokativ	sekretáři	sekretáře
Lokativ	sekretáři	sekretářích
Instrumental	sekretářem	sekretáři

[1] sekretář