rozkoš

rozkoš (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	rozkoš	rozkoše
Genitiv	rozkoše	rozkoší
Dativ	rozkoši	rozkoším
Akkusativ	rozkoš	rozkoše
Vokativ	rozkoši	rozkoše
Lokativ	rozkoši	rozkoších
Instrumental	rozkoší	rozkošemi

Worttrennung:

roz·koš

Aussprache:

IPA: [ˈrɔskɔʃ]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Wonne, Lust

Synonyme:

[1] blaho, slast

Beispiele:

[1] Stále ještě pocítila doznívající vlny rozkoše a otevřela oči.

Immer noch spürte sie die ausklingenden Wellen der Lust und öffnete die Augen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] cítit/pocítit rozkoš — Lust verspüren

Wortbildungen:

rozkošný, rozkošnický, rozkošník, Rozkoš

Übersetzungen

 [1] Wonne, Lust

Deutsch: Wonne f, Lust f

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „rozkoš“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „rozkoš“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „rozkoš“

[1] centrum - slovník: „rozkoš“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „rozkoš“