příjemce

příjemce (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	příjemce	příjemci příjemcové
Genitiv	příjemce	příjemců
Dativ	příjemci příjemcovi	příjemcům
Akkusativ	příjemce	příjemce
Vokativ	příjemce	příjemci příjemcové
Lokativ	příjemci příjemcovi	příjemcích
Instrumental	příjemcem	příjemci

Worttrennung:

pří·jem·ce

Aussprache:

IPA: [ˈpr̝̊iːjɛmt͡sɛ]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] jemand, der etwas erhält; Empfänger

Weibliche Wortformen:

[1] příjemkyně

Beispiele:

[1]

Wortfamilie:

přijímač, přijmout, přijímat, přijmutí

Übersetzungen

 [1] jemand, der etwas erhält; Empfänger

Deutsch: Empfänger m Englisch: recipient → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „příjemce“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „příjemce“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „příjemce“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „příjemce“

[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „příjemce“