náměstek

náměstek (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	náměstek	náměstci náměstkové
Genitiv	náměstka	náměstků
Dativ	náměstkovi náměstku	náměstkům
Akkusativ	náměstka	náměstky
Vokativ	náměstku	náměstci náměstkové
Lokativ	náměstkovi náměstku	náměstcích
Instrumental	náměstkem	náměstky

Worttrennung:

ná·mě·stek, ná·měs·tek

Aussprache:

IPA: [ˈnaːmɲɛstɛk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Person, die als Ersatz für jemanden tätig ist; Stellvertreter, Vize

Synonyme:

[1] zástupce

Weibliche Wortformen:

[1] náměstkyně

Beispiele:

[1] Právník v minulosti působil jako náměstek ministra spravedlnosti.

Der Anwalt war früher als Stellvertreter des Justizministers tätig.

Wortfamilie:

namísto

Übersetzungen

 [1] Person, die als Ersatz für jemanden tätig ist; Stellvertreter, Vize

Deutsch: Stellvertreter m, Vize m Englisch: assistant → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „náměstek“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „náměstek“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „náměstek“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „náměstek“