Singular Plural
Nominativ ďábel ďáblové
ďábli
Genitiv ďábla ďáblů
Dativ ďáblovi
ďáblu
ďáblům
Akkusativ ďábla ďábly
Vokativ ďáble ďáblové
ďábli
Lokativ ďáblovi
ďáblu
ďáblech
Instrumental ďáblem ďábly

Aussprache:

IPA: [ˈɟaːbɛl]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] übernatürliches, feindlich gesinntes Wesen; Teufel, Satan
[2] übertragen: böser, wilder Mensch; Teufel, Unhold

Synonyme:

[1] čert, satan

Gegenwörter:

[1] anděl

Verkleinerungsformen:

[1] ďáblík

Beispiele:

[1] Ocitl se v pekle plném ďáblů.
Er geriet in die Hölle unter unzählige Teufel.
[2] „Zlý developer. Developer ďábel. Boháč, který se rozpíná a který může za všechno zlo kolem. […]“[1]
Übler Bauunternehmer. Bauunternehmer-Teufel. Ein Reicher, der expandiert und an all dem Übel um ihn herum schuld ist.

Redewendungen:

[1] vyhánět čerta ďáblemden Teufel mit dem Beelzebub austreiben

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] vymítat ďábla — den Teufel austreiben

Wortfamilie:

ďábelský, ďáblík
Ďáblice

Übersetzungen

Bearbeiten
[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „ďábel
[1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „ďábel
[1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „ďábel
[1, 2] Internetový slovník současné češtiny - Lingea s.r.o.: „ďábel

Quellen:

  1. Týden, č.38/2013. Zitiert nach ČNK – korpus.cz.