čelo

čelo (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	čelo	čela
Genitiv	čela	čel
Dativ	čelu	čelům
Akkusativ	čelo	čela
Vokativ	čelo	čela
Lokativ	čele	čelech
Instrumental	čelem	čely

[1] čelo

[2] čelo Škody

Worttrennung:

če·lo

Aussprache:

IPA: [ˈt͡ʃɛlɔ]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Anatomie: über den Augen liegender Teil des Vorderkopfes

[2] Ansicht: die Vorderseite eines Objektes

[3] Führung: vorderster, anführender Teil

Oberbegriffe:

[1] část těla

[2] pohled

Beispiele:

[1] Svraštil čelo.

Er runzelte die Stirn.

[2] Začne rekonstrukce čela budovy.

Der Umbau der Hausfront beginnt.

[3] Je v čele spolku.

Er steht dem Verein vor.

Redewendungen:

čelem zeď neprorazíš — du kannst mit dem Kopf nicht durch die Wand rennen

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] vysoké čelo — eine hohe Stirn

[2] pohled na čelo — Frontansicht

[3] čelo průvodu — Spitze eines Umzugs

Übersetzungen

 [1] Anatomie: über den Augen liegender Teil des Vorderkopfes

Deutsch: Stirn f Englisch: forehead → en

 [2] Ansicht: die Vorderseite eines Objektes

Deutsch: Front f, Spitze f Englisch: front → en

 [3] Führung: vorderster, anführender Teil

Englisch: head → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „čelo“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „čelo“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „čelo“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „čelo“

[1–3] centrum - slovník: „čelo“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „čelo“