čaroděj

čaroděj (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	čaroděj	čarodějové
Genitiv	čaroděje	čarodějů
Dativ	čarodějovi čaroději	čarodějům
Akkusativ	čaroděje	čaroděje
Vokativ	čaroději	čarodějové
Lokativ	čarodějovi čaroději	čarodějích
Instrumental	čarodějem	čaroději

Worttrennung:

ča·ro·děj, Plural: ča·ro·dě·o·vé

Aussprache:

IPA: [ˈt͡ʃarɔɟɛj]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] männliche Person aus der Mystik, fantastischen Literatur oder Märchen, die mit Hilfe von Beschwörungen, Zaubersprüchen und Zauberelixieren – ob übernatürlicher oder göttlicher Ursache – Einfluss auf die Wirklichkeit ihrer Umwelt nehmen kann

Sinnverwandte Wörter:

[1] zaklínač

Weibliche Wortformen:

[1] čarodějka

Oberbegriffe:

[1] pohádková postava

Beispiele:

[1] Mluv, čaroději! Jaké kouzlo potřebuju?

Sprich, Zauberer! Was für einen Zauber brauche ich?

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Zauberer m Englisch:

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „čaroděj“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „čaroděj“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „čaroděj“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „čaroděj“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „čaroděj“