státník

státník (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	státník	státníci
Genitiv	státníka	státníků
Dativ	státníkovi státníku	státníkům
Akkusativ	státníka	státníky
Vokativ	státníku	státníci
Lokativ	státníkovi státníku	státnících
Instrumental	státníkem	státníky

Worttrennung:

stát·ník

Aussprache:

IPA: [ˈstaːtɲiːk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Mann mit einem politisch ausgerichteten Beruf; Staatsmann

Beispiele:

[1] „Při konferencích tří státníků v Teheránu a na Jaltě se Stalin zavázal, že pošle své armády proti Japonsku, jakmile bude poražena německá armáda.“

Bei den Konferenzen der drei Staatsmänner in Teheran und in Jalta verpflichtete sich Stalin, seine Armeen gegen Japan zu entsenden, sobald die deutsche Armee geschlagen sein wird.

Wortfamilie:

stát, státní, státnický

Übersetzungen

 [1] Mann mit einem politisch ausgerichteten Beruf; Staatsmann

Deutsch: Staatsmann m Englisch: statesman → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „státník“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „státník“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „státník“

[1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „státník“

Quellen: