smrdět (Tschechisch)Bearbeiten

VerbBearbeiten

Aspekt
imperfektives Verb perfektives Verb
smrdět
Zeitform Wortform
Präsens 1. Person Sg. smrdím
2. Person Sg. smrdíš
3. Person Sg. smrdí
1. Person Pl. smrdíme
2. Person Pl. smrdíte
3. Person Pl. smrdí
Präteritum m smrděl
f smrděla
Partizip Perfekt   smrděl
Partizip Passiv   smrděn
Imperativ Singular   smrď
Alle weiteren Formen: Flexion:smrdět

Anmerkung zum Aspekt:

Dieses imperfektive, unvollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung noch nicht abgeschlossen ist, sich wiederholt oder gewöhnlich stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.

Worttrennung:

smr·dět

Aussprache:

IPA: [ˈsm̩r̩ɟɛt]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] umgangssprachlich, intransitiv: (sehr) schlecht riechen, üblen Geruch verbreiten; stinken

Synonyme:

[1] páchnout

Beispiele:

[1] „V železářství smrdělo umělé hnojivo, pot a hnůj.“[1]
In der Eisenwarenhandlung stank es nach Dünger, Schweiß und Mist.
[1] „Smrdí to tady, jako by tu chcípla krysa.“[2]
Hier stinkt es, wie wenn hier eine Ratte verreckt wäre.
[1] „Smrdí tady česnek.“[3]
Hier stinkt es nach Knoblauch.
[1] „Jestli vám to tady smrdí, račte zvednout prdel a vodkýblujte se.“[4]
Wenn ihr denkt, dass es hier stinkt, dann hebt einfach euren Arsch und haut ab.

Redewendungen:

[1] smrdět na sto honů

Wortfamilie:

smrad, smrdící
nasmrdět se, zasmrdět

ÜbersetzungenBearbeiten

[1] Internetová jazyková příručka - Ústav pro jazyk český AV ČR: „smrdět
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „smrdět
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „smrděti

Quellen:

  1. MacDonaldová, Betty (1989): Vejce a já. Překlad: Marxová, Eva. Praha: Vyšehrad.
  2. Steinbeck, John (1987): Hrozny hněvu. Překlad: Nenadál, Radoslav. Praha: Melantrich.
  3. Toole, John Kennedy (1985): Spolčení hlupců. Překlad: Kořán, Jaroslav. Praha: Odeon.
  4. Kazan, Elia (1983): Tichá dohoda. Překlad: Nenadál, Radoslav. Praha: Odeon.