posloužit
posloužit (Tschechisch)
BearbeitenAspekt | ||
imperfektives Verb | perfektives Verb | |
---|---|---|
posluhovat | posloužit | |
Zeitform | Wortform | |
Futur | 1. Person Sg. | posloužím |
2. Person Sg. | posloužíš | |
3. Person Sg. | poslouží | |
1. Person Pl. | posloužíme | |
2. Person Pl. | posloužíte | |
3. Person Pl. | poslouží | |
Präteritum | m | posloužil |
f | posloužila | |
Partizip Perfekt | posloužil | |
Partizip Passiv | — | |
Imperativ Singular | posluž | |
Alle weiteren Formen: Flexion:posloužit |
Anmerkung zum Aspekt:
- Dieses perfektive, vollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung abgeschlossen ist und nur einmalig stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.
Anmerkung:
- siehe auch: sloužit
Aussprache:
- IPA: [ˈpɔslɔʊ̯ʒɪt]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
Synonyme:
- [1] prospět
Beispiele:
- [1] Čím vám mohu posloužit?
- Womit kann ich Ihnen dienen?
- [2] Oheň dohořel, ale svému účelu posloužil.
- Das Feuer ist ausgegangen, aber seinen Zweck hat es erfüllt.
Wortfamilie:
Übersetzungen
Bearbeiten- [*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „posloužit“
- [1, 2] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „posloužiti“
- [1, 2] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „posloužiti“
- [*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „posloužit“