přikývnout
přikývnout (Tschechisch)
BearbeitenAspekt | ||
imperfektives Verb | perfektives Verb | |
---|---|---|
přikyvovat | přikývnout | |
Zeitform | Wortform | |
Futur | 1. Person Sg. | přikývnu |
2. Person Sg. | přikývneš | |
3. Person Sg. | přikývne | |
1. Person Pl. | přikývneme | |
2. Person Pl. | přikývnete | |
3. Person Pl. | přikývnou | |
Präteritum | m | přikývl |
f | přikývla | |
Partizip Perfekt | přikývl | |
Partizip Passiv | — | |
Imperativ Singular | přikývni | |
Alle weiteren Formen: Flexion:přikývnout |
Anmerkung zum Aspekt:
- Dieses perfektive, vollendete Verb wird dort verwendet, wo die Handlung abgeschlossen ist und nur einmalig stattfindet. Siehe auch Aspekt tschechischer Verben.
Worttrennung:
- při·kýv·nout
Aussprache:
- IPA: [ˈpr̝̊ɪkiːvnɔʊ̯t]
- Hörbeispiele: —
Bedeutungen:
- [1] intransitiv: mit einem Kopfnicken zustimmen; nicken, zunicken
Synonyme:
- [1] přisvědčit
Beispiele:
- [1] „Hoch radostně, ale nesměle přikývl hlavou.“[1]
- Freudig, aber schüchtern nickte der Junge zustimmend mit dem Kopf.
Wortfamilie:
Übersetzungen
Bearbeiten- [1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „přikývnout“
- [1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „přikývnouti“
- [1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „přikývnouti“
- [1] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „přikývnout“
Quellen: