překvapení

překvapení (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	překvapení	překvapení
Genitiv	překvapení	překvapení
Dativ	překvapení	překvapením
Akkusativ	překvapení	překvapení
Vokativ	překvapení	překvapení
Lokativ	překvapení	překvapeních
Instrumental	překvapením	překvapeními

Worttrennung:

pře·kva·pe·ní

Aussprache:

IPA: [ˈpr̝̊ɛkvapɛɲiː]

Hörbeispiele:  překvapení ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Verbalsubstantiv: ein unerwartetes Geschehnis, eine unerwartete Sache (oft mit Emotionen verbunden); Überraschung

Herkunft:

Verbalsubstantiv vom Verb „překvapit“ (Konjugation)

Synonyme:

[1] úžas

Beispiele:

[1] Prosím, raději už žádná překvapení.

Bitte, lieber keine Überraschungen mehr.

Wortfamilie:

překvapit, překvapený

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Überraschung f Englisch: surprise → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „překvapení“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „překvapení“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „překvapení“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „překvapení“