příslovce

příslovce (Tschechisch)

Substantiv, n

	Singular	Plural
Nominativ	příslovce	příslovce
Genitiv	příslovce	příslovcí
Dativ	příslovci	příslovcím
Akkusativ	příslovce	příslovce
Vokativ	příslovce	příslovce
Lokativ	příslovci	příslovcích
Instrumental	příslovcem	příslovci

Worttrennung:

pří·slov·ce

Aussprache:

IPA: [ˈpr̝̊iːslɔft͡sɛ]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Grammatik: undeklinierbare Wortart, welche die näheren Umstände von Handlungen und Eigenschaften ausdrückt; Adverb

Abkürzungen:

[1] přísl.

Synonyme:

[1] adverbium

Oberbegriffe:

[1] slovní druh

Unterbegriffe:

[1] příslovce času, příslovce místa, příslovce způsobu, příslovce příčiny, příslovce míry, zájmenné příslovce

Beispiele:

[1] Příslovce jsou slova jako například kde, kam, kdy a jak.

Adverbien sind Wörter wie zum Beispiel kde, kam, kdy und jak.

Wortbildungen:

příslovečný

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Adverb n, Umstandswort n Englisch: adverb → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „příslovce“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „příslovce“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „příslovce“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „příslovce“