klučina

klučina (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	klučina	klučinové
Genitiv	klučiny	klučinů
Dativ	klučinovi	klučinům
Akkusativ	klučinu	klučiny
Vokativ	klučino	klučinové
Lokativ	klučinovi	klučinech
Instrumental	klučinou	klučiny

Aussprache:

IPA: [ˈklʊt͡ʃɪna]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] expressiv, familiär: junger Mensch männlichen Geschlechts; Junge, Bub, Bübchen

Synonyme:

[1] hoch, hošík, chlapec, chlapeček, klouček, klučík, mladíček

Weibliche Wortformen:

[1] děvčátko, děvče, holčička, holka

Beispiele:

[1] „Jeden voják se na Káju usmál a řekl: »Ty jsi nějaký čiperný klučina! My tu budeme od pěti hrát, víš? Na první dva kousky budeme potřebovat asi deset takových chlapců jako jsi ty, aby nám podrželi noty, ostatní hrajem zpaměti. Seženeš je, ano?«“ (Beispiel von 1926)

Einer der Soldaten lächelte Kája an und sagte: »Du bist ein ganz rüstiger Junge! Wir werden hier ab fünf Uhr spielen, weißt du? Für die ersten beiden Stücke brauchen wir etwa zehn Burschen wie dich, die uns die Noten halten, den Rest spielen wir auswendig. Du wirst es wohl schaffen, sie uns mitzubringen?«

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] šestiletý klučina; čiperný, zvídavý klučina

Übersetzungen

 [1] junger Mensch männlichen Geschlechts

Deutsch: Junge m, Bub m, Bübchen n Englisch:

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „klučina“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „klučina“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „klučina“

Quellen: