hřích

hřích (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	hřích	hříchy
Genitiv	hříchu	hříchů
Dativ	hříchu	hříchům
Akkusativ	hřích	hříchy
Vokativ	hříchu	hříchy
Lokativ	hříchu	hříších
Instrumental	hříchem	hříchy

Aussprache:

IPA: [ɦr̝iːx]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Handlung, die gegen religiöse Gebote/Verbote verstößt oder unmoralisch/unvernünfig ist; Sünde, Verstoß, Vergehen

Beispiele:

[1] Podle Homéra je hřích vymýšlet záhubu druhým.

Laut Homer ist es Sünde, wenn man Verderben für den Anderen ersinnt.

[1] Každý hřích má svou výmluvu.

Jede Sünde hat ihre Ausrede.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] smrtelný hřích — Todsünde

Wortfamilie:

hříšník, hřešit, hříšný

Übersetzungen

 [1] ?

Deutsch: Sünde f, Verstoß m, Vergehen n Englisch: sin → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „hřích“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „hřích“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „hřích“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „hřích“

[*] Langenscheidt Tschechisch-Deutsch, Stichwort: „hřích“