gong

Siehe auch:

Gong

gong (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	gong	gongy
Genitiv	gongu	gongů
Dativ	gongu	gongům
Akkusativ	gong	gongy
Vokativ	gongu	gongy
Lokativ	gongu	gonzích
Instrumental	gongem	gongy

[1] gong

Worttrennung:

gong

Aussprache:

IPA: [ɡɔŋk]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Musikinstrument: runde Scheibe aus Metall

Oberbegriffe:

[1] bicí nástroj, hudební nástroj

Beispiele:

[1] Úder gongu.

Der Gongschlag.

Übersetzungen

 [1] Musikinstrument: runde Scheibe aus Metall

Deutsch: Gong m

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „gong“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „gong“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „gong“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „gong“