Singular Plural
Nominativ abdikace abdikace
Genitiv abdikace abdikací
Dativ abdikaci abdikacím
Akkusativ abdikaci abdikace
Vokativ abdikace abdikace
Lokativ abdikaci abdikacích
Instrumental abdikací abdikacemi

Worttrennung:

ab·di·ka·ce

Aussprache:

IPA: [ˈabdɪkat͡sɛ]
Hörbeispiele:

Bedeutungen:

[1] Politik: Abdikation, Abdankung, Rücktritt, Amtsniederlegung

Herkunft:

Entlehnung aus dem lateinischen abdicatio → la[1]

Sinnverwandte Wörter:

[1] demise

Beispiele:

[1] Napoleon byl po porážce u Waterloo donucen k druhé abdikaci.
Nach der Niederlage bei Waterloo war Napoleon zur zweiten Abdikation gezwungen.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] abdikace hlavy státu, abdikace prezidenta

Wortbildungen:

[1] abdikační, abdikovat

Übersetzungen

Bearbeiten
[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „abdikace
[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „abdikace
[1] seznam - slovník: „abdikace
[1] centrum - slovník: „abdikace
[1] Uni Leipzig: Wortschatz-Portalabdikace
[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971: „abdikace
[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957: „abdikace
[1] Jiří Kraus et al.: Nový akademický slovník cizích slov. A–Ž. 1. Auflage. Academia, Praha 2007, ISBN 978-80-200-1351-4 (Nachdruck), Seite 15.

Quellen:

  1. Jiří Rejzek: Český etymologický slovník. 1. Auflage. Leda, Voznice 2001, ISBN 80-8592785-3, Seite 43.