tvář

Siehe auch:

tvar

tvář (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	tvář	tváře
Genitiv	tváře	tváří
Dativ	tváři	tvářím
Akkusativ	tvář	tváře
Vokativ	tváři	tváře
Lokativ	tváři	tvářích
Instrumental	tváří	tvářemi

[1] červená tvář

Worttrennung:

tvář

Aussprache:

IPA: [tvaːr̝̊]

Hörbeispiele:  tvář ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Anatomie: fleischiger Teil des Gesichts

[2] Anatomie: Vorderseite des Kopfes

[3] Mensch: Charakter

Synonyme:

[1] líce

[2] obličej

[3] povaha

Verkleinerungsformen:

[1] tvářička

Oberbegriffe:

[1, 2] část těla

Beispiele:

[1] Políbila ho na tvář.

Sie küsste ihn auf die Wange.

[2] Má vrásčitou tvář.

Er hat ein faltiges Gesicht.

[3] Ukázal svou pravou tvář.

Er zeigte sein wahres Gesicht.

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] kulaté tváře — runde Backen, oteklé tváře — geschwollene Backen

[2] tváří v tvář — von Angesicht zu Angesicht, tváří v tvář smrti — im Angesicht des Todes

[3] ďábelská tvář — teuflische Fratze

Übersetzungen

 [1] Anatomie: fleischiger Teil des Gesichts

Deutsch: Wange f, Backe f Englisch: cheek → en

 [2] Anatomie: Vorderseite des Kopfes

Deutsch: Gesicht n, Antlitz n, Angesicht n Englisch: face → en

 [3] Mensch: Charakter

Deutsch: Gesicht f, Wesen n Englisch: face → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1, 2] Tschechischer Wikipedia-Artikel „tvář“

[*] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „tvář“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „tvář“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „tvář“

[1–3] centrum - slovník: „tvář“

[*] Uni Leipzig: Wortschatz-Portal „tvář“